Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Posttraumatická stresová porucha neboli PTSD (zkratka pochází z anglického názvu posttraumatic stress disorder) je forma úzkostné poruchy, která je způsobena stresující nebo traumatickou životní událostí. Mezi časté rizikové faktory PTSD patří: sexuální nebo fyzické zneužívání v raném věku, traumatické zážitky z válečného konfliktu, prožití vážné nehody, požáru, teroristického útoku nebo přírodní katastrofy, jako jsou povodně nebo zemětřesení, svědectví násilí nebo násilné smrti, prožití fyzického útoku, jako je znásilnění, loupež nebo přepadení. Viz také posttraumatický, porucha.

Posttraumatický znamená „vyskytující se po úrazu nebo po duševním traumatu“. Například posttraumatická stresová porucha je forma úzkostné poruchy, která je způsobena stresující nebo traumatickou životní událostí. Viz také post-, trauma.

„Stresové hormony“ je lidové označení pro hormony, které se do krevního oběhu uvolňují ve stresových situacích, tedy v rámci poplachové reakce (angl. fight-or-flight response). Příklady stresových situací jsou vážná onemocnění, vysoká tělesná zátěž (např. ve výkonnostním sportu), smyslové přetížení (např. velký hluk), duševní trauma apod. Skupina stresových hormonů není definována zcela jednoznačně, protože ve výše popsaných situacích se uvnitř těla odehrávají různé procesy. Odborníci se však víceméně shodují na tom, že nejdůležitějšími stresovými hormony jsou kortizol, adrenalin a noradrenalin. Viz také hormony, katecholaminy, poplachová reakce.

Stresová inkontinence moči je typ inkontinence moči, při níž dochází k nechtěnému úniku moči při různých činnostech souvisejících se zvýšením nitrobřišního tlaku (např. zvedání břemen, kašel, smích, kýchání, tělesná aktivita, změna polohy apod.). Při léčbě někdy mohou pomoci Kegelovy cviky. Viz také inkontinence, inkontinence moči.

Stresová reakce je obecně jakákoli (tělesná nebo duševní) reakce lidského těla na nepříznivé podněty, které mají tendenci narušit rovnováhu organismu. Tyto nepříznivé podněty mohou být tělesné nebo duševní, vnitřní nebo vnější. Pro přežití člověka bylo již v pravěku důležité umět rychle reagovat na okolní prostředí: v případě nebezpečí bleskově utéct nebo se bránit, v případě chladu nebo horka udržovat normální tělesnou teplotu apod. Jinými slovy, biologicky jsme „naprogramováni“ k tomu, aby se naše tělo neustále přizpůsobovalo okolnímu prostředí. Pokud je stresová reakce nepřiměřená nebo trvá příliš dlouho, může vést k různým poruchám.

Emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: do jisté míry má i vlastnosti impulzivního typu emočně nestabilní poruchy osobnosti, trpí poruchou sebepojetí, má sklon k intenzivním, nestabilním a krizovým vztahům, vynakládá velké úsilí, aby jej/ji partner(ka) neopustil(a), opakovaně vyhrožuje sebepoškozováním, skutečně provádí sebepoškozování, případně i demonstrativní sebevražedné pokusy, má přetrvávající pocit vnitřní prázdnoty. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ).

Emočně nestabilní porucha osobnosti (impulzivní typ) je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sklon k nečekanému jednání, bez ohledu na následky, tíhne k hádkám či konfliktům, zvláště pokud mu někdo zabrání v impulzivním chování, má sklon k nezvladatelným výbuchům vzteku a/nebo násilí, často mívá výkyvy nálad. Viz také emoce, porucha, emoční porucha, emočně nestabilní porucha osobnosti (hraniční typ).

Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM) se někdy používá ke klasifikaci duševních onemocnění. Zkratka DSM pochází z anglického výrazu Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders a často za ní následuje číslo (např. DSM-5), které udává verzi tohoto manuálu. Viz také diagnostika, duševní porucha.

Poruchy autistického spektra (PAS) jsou poruchy psychického vývoje, které jsou charakterizovány různě se projevujícími obtížemi úspěšně se adaptovat ve společnosti, a to v důsledku odlišnosti osobnosti a psychosociální úrovně jedince od většinové populace. Mezi nejznámější poruchy autistického spektra se řadí Aspergerův syndrom a autismus. Viz také porucha, autismus.

Porucha osobnosti je typ duševní poruchy, která se vyznačuje rigidním a na poměry většinové společnosti „nepřijatelným“ způsobem myšlení, fungování a chování. Člověk s poruchou osobnosti může mít potíže vcítit se do pocitů ostatních lidí. To pak způsobuje značné problémy při navazování a udržování „normálních“ vztahů, ať již ve škole, v práci nebo ve společnosti obecně. Viz také porucha a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz porucha osobnosti, poruchy osobnosti apod.